28. týden 6.-12.7.2009
| Po | 12:45 | kolo | 36 km | 1:22, Líšnice-Vamberk-Masty |
| 16:30 | kolo | 36 km | 1:20, Masty-Vamberk-Líšnice | |
| Út | ||||
| St | ||||
| Čt | ||||
| Pá | ||||
| So | ||||
| Ne |
Týdenní souhrn
| Běh | 0 km |
| Kolo | 72 km |
| Plavání | 0 km |
Týdenní souhrn
27. týden 29.6.-5.7.2009
| Po | 20:00 | kolo | 23 km | 48:00, do Jablonného a zpět |
| Út | 20:00 | běh | 16 km | 5,2km/24:48, 6×(1 km, ch 3:00), 5,2 km/25:16 cyklostezka 3:50 3:59 3:54 3:56 3:50 3:56 |
| St | 20:00 | kolo | 19 km | 42:00, Líš-Žbk-Letohrad-Šedivec-Líš |
| Čt | 20:00 | běh | 16 km | 5,2km/26:09, 3×(2 km, mk2:00), 5,2 km/25:25 cyklostezka 8:46 8:47 8:41 |
| Pá | - | volno | ||
| So | × | ani kolo ani běh, ale seno u Lukáše | ||
| Ne | 7:15 | běh | cca 35 km | 3:16, kus po státovce, kus v parku |
Týdenní souhrn
| Běh | 67 km |
| Kolo | 42 km |
| Plavání | 0 km |
26. týden 22.-28.6.2009
| Po | - | |||
| Út | 7:00 | běh | 1hod | cca 11km, kolem Svitavy v Brně |
| St | 6:30 | běh | 0:54 | cca 10 km, po proudu Svitavy a zpět |
| Čt | - | |||
| Pá | 20:00 | inline | 0:50 | 13 km, na nové cyklostezce do Žbk |
| So | 8:00 | běh | 13 km | 1:01:56, 5×2,6km (okruh ZEZ) |
| Ne | 17:00 | kolo | 21 km | projížďka |
Týdenní souhrn
| Běh | 34 km |
| Kolo | 21 km |
| Plavání | 0 km |
K24 - 9. ročník cyklistického ultramaratónu
http://www.k24.signaly.cz
Újezd u Brna
start: 19.16.2009 v 16:00
délka okruhu: 28,4 km
foto z webu pořadatele
O této akci už jsem uvažoval dlouho, akci, která nemá ambice stát se masovou záležitostí, ale účastníkům najít a vyčerpat vlastní rezervy dle motta "Neexistuje nedokáži jen nechci". Bylo by ode mě pošetilé jet s výkonnostními ambicemi, jen jsem si chtěl zkusit, co obnáší být déle v sedle. Po nevydařené běžecké 6hodinovce ve Stromovce, to měl být především balzám na sportovní dušičku.
Nevím, zda takových dnů bylo letos více, ale řekl bych, že moc ne. Z 24 hodin dobrých 20 propršelo, i když přesněji by bylo napsat, že bylo srážkových. Ne že by chumelilo, ale když vyloženě nepršelo, tak aspoň poprchávalo. Celou dobu co jsem jezdil, jsem měl na botách neoprenové návleky, bez nich by to bylo hodně kruté, protože mi bývá nejdříve zima od noh.
Startovalo se za mírného deště, bylo teplo a tak jsem usoudil, že nemá cenu na sebe navlékat něco proti vodě (vyjma těch návleků), zkrátka pojedu mokrý a přejde-li déšť, za chvíli oschnu či se převléknu... Pole se rychle roztrhalo, dopředu šly lehocipédy a jediný dvoustopý stroj Nizozemců (na fotce za mnou, úžasný stroj), již někde na 5. kilometru byl vepředu ve skupině pád a pro jednoho účastníka to znamenalo konečný počet kilometrů. Jízdu v háku znepříjemňovala odstříkující voda od zadního kola, snad i proto se jezdilo dost osamoceně již od začátku. Značení tratě bylo nevýrazné, šipky na silnici byly špatně vidět, jednak vozovka byla mokrá a tím pádem tmavá, jednak nápisy byly vybledlé, minimálně rok staré. Tak se stalo, že jsem na křižovatce v Blučině neodbočil z hlavní, naštěstí jsem zahlédl na poslední chvíli žlutou pláštěnku ujíždějící jiným směrem. V druhém kole jsem měl opět problém s orientací a stálo mě to pár minut. To že jedu za Rajhradicemi blbě, se mě zdálo hned, ale jistotu jsem měl, až když jsem v dáli na jiné cestě viděl barevné bundy. Další kola už byly bez bloudění.
Profil trati se mi líbil. Rovina zpestřená několika mírnými vlnkami, tak akorát na protažení a byly rozesety pěkně po celé délce okruhu. Povrch silnice celkově dobrý, nezamlouval se mi jeden asi 3km úsek z hrubým asfaltem, na něm to moc nejelo a pak byla ještě jedna část, která byla samá hrbolatá záplata. U 3 železničních přejezdů se mi podařilo dvakrát čekat na projíždějící vlak. Defektů ale bylo hodně, ani já jsem se jednomu nevyhnul...
Na to, že jsem nejel v balíku, jsem začal docela svižně. Plánoval jsem 6 okruhů a dát větší pauzu. Jenže déšť neustával, místy spíše přidávalo, taky se začalo ochlazovat a už jsem taky v nohách cítil rychle ujeté km. Pauzu jsem dal již po 5 kolech (142km), v oratoři kde jsme měli zázemí, bylo ještě chladno, ale už se topilo a radiátory začaly hřát. V tu chvíli mi bylo docela zima, převlékl jsem se do suchého, dal banán a nějakou tu musli tyčinku a navlékl na sebe goratexové kalhoty a pláštěnku a po hodince opět vyrazil na další okruh. Z počátku mi bylo fajn, ale po pár kilometrech až moc teplo. Po dokončení okruhu jsem byl opět mokrý, ale od potu. Déšť neustával a docela mě psychicky deptal. Rozhodl jsem se, že se půjdu prospat a že se možná zatím vyprší. S délkou odpočinku jsem si hlavu nelámal, až se vzbudím, tak se vzbudím... Vstával jsem před 3. hodinou ranní, v místnosti bylo krásně teplo a tak jsem vyrážel do tmy opět nalehko, stále pršelo. Po 4 km mě dojel vláček o 4 vagónkách, nezdálo se mi, že by frčel kdovíjaký expres a zkusil jsem se zavěsit, šlo to bez problémů. Pravidelně jsme se na okruhu prostřídali a bylo to nejsnadněji zdolané kolo, i když jsem si myslel, že budem výrazně rychlejší. Bohužel skupina zřejmě jezdila už déle a stavila se občerstvit. Já jsem byl čerstvý a dobře rozšlápnutý a tak jsem pokračoval opět osamoceně. Čas od času mě někdo předjel, ale vždy to bylo tempem už nad moje síly. Ani mi to nevadilo, cítil jsem se v pohodě. Pohoda mi vydržela do doby, než jsem jel opět do delší době ve skupince a ve stoupáníčku jsem se nestačil vyhnout díře a procvakl duši... Vyměnil jsem pod blízkým přístřeškem duši a začal pumpovat. Najednou se ozval zvuk vypouštěné duše, utrhl jsem ventilek, resp. prasknul, nikdy jsem to neviděl... Do cíle bylo naštěstí blízko, necelé 2 kilásky jsem chtěnechtě došel. Přestrojení, zalepení a občerstvení mi zabralo hodinku a moc jsem si u toho neodpočinul. To už jsem měl v hlavě cíl, že bych mohl zdolat hranici 400km, tj. udělat 14 kol. To že jsem si to blbě spočítal (14*28,4=397,6), jsem si uvědomil až po 15. kole... Času jsem měl relativně dost, jen jsem se bál dalšího defektu, lepidlo už jsem neměl a píchnout někde uprostřed okruhu by bylo hodně nemilé. Vzpomněl jsem si na taky na Otrokovice, ale až z fóra jsem se dozvěděl, že na Moraviamanu měli podstatně lepší počasí než my. Ve 14. kole dojíždím kolegu a v místech, kde jsem měl defekt ho upozorňuji na kritické místo a že jedem poslední stoupáníčko. Dva kilometry do cíle jsem si užíval, jel jsem co to dalo, škoda že jsem neměl tachometr (den předtím jsem ho byl reklamovat). Oznamuji konec, když v tom dívčiny zapisovatelky sdělují, že je ještě dost času na další kolo. Povídám, že už za necelou hodinku to nestihnu a oni na to, že stačí dojet do 16:45. Nevím, co mě to napadlo, ale se slovy odvolám konec, jsem bez zaváhání vyrazil do definitivně posledního okruhu. Trochu jsem si nadával do blbců, že jsem se před chvílí zbytečně vyšťavňoval. Kolega zvažoval, ale za necelé 4 km mě dojel a makali jsme, ale bylo znát, že už máme něco v nohách. Ale je dobře, že jsem do posledního okruhu vyrazil, docela by mě mrzelo, kdybych za daných okolností 400 km nezdolal.
Akce to byla pěkná. Za 130 Kč vyhřáté zázemí, energetický balíček (musli tyčinky, energetické kapsle, tatranka a jablko), klobása a 1 litr kofoly či nealko piva. Vždy dostatek nachystaných chlebů s pomazánkou a teplý čaj. Druhý den od rána byl k mání i teplý vývar. Počasí sice nebylo perfektní, ale až na déšť:-) zas tak špatné nebylo. Vítr v podstatě moc nefoukal a nebyla zima. Kolo fungovalo naprosto bez problémů. Byl jsem hodně překvapen, že sedací partie nedošly k žádným újmům. Možná proto, že jsem lékařskou vazelínou nešetřil a natíral i cyklistické gatě. Jediný zdravotní problém posledních 2 kol a následujícího dne spočíval v tom, že jsem ve cítil kolena. Ráno vstanout z matrace a zase na ni lehnout... pozorovatel by se asi dobře bavil.
K výkonu. Se 421,9 km jsem spokojen. Možná, že by byla reálná hranice i 500 km za předpokladu vyrovnanějšího celkového tempa, samozřejmě kratší pauzy v noci a častější jízdy v balíku. Zda-li bude někdy příště ale nevím, termín koliduje nejen s Moraviamanem, ale i s ultraběhy ve Stromovce a nově v Novohradských horách.
http://www.k24.signaly.cz
Újezd u Brna
start: 19.16.2009 v 16:00
délka okruhu: 28,4 km
foto z webu pořadateleO této akci už jsem uvažoval dlouho, akci, která nemá ambice stát se masovou záležitostí, ale účastníkům najít a vyčerpat vlastní rezervy dle motta "Neexistuje nedokáži jen nechci". Bylo by ode mě pošetilé jet s výkonnostními ambicemi, jen jsem si chtěl zkusit, co obnáší být déle v sedle. Po nevydařené běžecké 6hodinovce ve Stromovce, to měl být především balzám na sportovní dušičku.
Nevím, zda takových dnů bylo letos více, ale řekl bych, že moc ne. Z 24 hodin dobrých 20 propršelo, i když přesněji by bylo napsat, že bylo srážkových. Ne že by chumelilo, ale když vyloženě nepršelo, tak aspoň poprchávalo. Celou dobu co jsem jezdil, jsem měl na botách neoprenové návleky, bez nich by to bylo hodně kruté, protože mi bývá nejdříve zima od noh.
Startovalo se za mírného deště, bylo teplo a tak jsem usoudil, že nemá cenu na sebe navlékat něco proti vodě (vyjma těch návleků), zkrátka pojedu mokrý a přejde-li déšť, za chvíli oschnu či se převléknu... Pole se rychle roztrhalo, dopředu šly lehocipédy a jediný dvoustopý stroj Nizozemců (na fotce za mnou, úžasný stroj), již někde na 5. kilometru byl vepředu ve skupině pád a pro jednoho účastníka to znamenalo konečný počet kilometrů. Jízdu v háku znepříjemňovala odstříkující voda od zadního kola, snad i proto se jezdilo dost osamoceně již od začátku. Značení tratě bylo nevýrazné, šipky na silnici byly špatně vidět, jednak vozovka byla mokrá a tím pádem tmavá, jednak nápisy byly vybledlé, minimálně rok staré. Tak se stalo, že jsem na křižovatce v Blučině neodbočil z hlavní, naštěstí jsem zahlédl na poslední chvíli žlutou pláštěnku ujíždějící jiným směrem. V druhém kole jsem měl opět problém s orientací a stálo mě to pár minut. To že jedu za Rajhradicemi blbě, se mě zdálo hned, ale jistotu jsem měl, až když jsem v dáli na jiné cestě viděl barevné bundy. Další kola už byly bez bloudění.
Profil trati se mi líbil. Rovina zpestřená několika mírnými vlnkami, tak akorát na protažení a byly rozesety pěkně po celé délce okruhu. Povrch silnice celkově dobrý, nezamlouval se mi jeden asi 3km úsek z hrubým asfaltem, na něm to moc nejelo a pak byla ještě jedna část, která byla samá hrbolatá záplata. U 3 železničních přejezdů se mi podařilo dvakrát čekat na projíždějící vlak. Defektů ale bylo hodně, ani já jsem se jednomu nevyhnul...
Na to, že jsem nejel v balíku, jsem začal docela svižně. Plánoval jsem 6 okruhů a dát větší pauzu. Jenže déšť neustával, místy spíše přidávalo, taky se začalo ochlazovat a už jsem taky v nohách cítil rychle ujeté km. Pauzu jsem dal již po 5 kolech (142km), v oratoři kde jsme měli zázemí, bylo ještě chladno, ale už se topilo a radiátory začaly hřát. V tu chvíli mi bylo docela zima, převlékl jsem se do suchého, dal banán a nějakou tu musli tyčinku a navlékl na sebe goratexové kalhoty a pláštěnku a po hodince opět vyrazil na další okruh. Z počátku mi bylo fajn, ale po pár kilometrech až moc teplo. Po dokončení okruhu jsem byl opět mokrý, ale od potu. Déšť neustával a docela mě psychicky deptal. Rozhodl jsem se, že se půjdu prospat a že se možná zatím vyprší. S délkou odpočinku jsem si hlavu nelámal, až se vzbudím, tak se vzbudím... Vstával jsem před 3. hodinou ranní, v místnosti bylo krásně teplo a tak jsem vyrážel do tmy opět nalehko, stále pršelo. Po 4 km mě dojel vláček o 4 vagónkách, nezdálo se mi, že by frčel kdovíjaký expres a zkusil jsem se zavěsit, šlo to bez problémů. Pravidelně jsme se na okruhu prostřídali a bylo to nejsnadněji zdolané kolo, i když jsem si myslel, že budem výrazně rychlejší. Bohužel skupina zřejmě jezdila už déle a stavila se občerstvit. Já jsem byl čerstvý a dobře rozšlápnutý a tak jsem pokračoval opět osamoceně. Čas od času mě někdo předjel, ale vždy to bylo tempem už nad moje síly. Ani mi to nevadilo, cítil jsem se v pohodě. Pohoda mi vydržela do doby, než jsem jel opět do delší době ve skupince a ve stoupáníčku jsem se nestačil vyhnout díře a procvakl duši... Vyměnil jsem pod blízkým přístřeškem duši a začal pumpovat. Najednou se ozval zvuk vypouštěné duše, utrhl jsem ventilek, resp. prasknul, nikdy jsem to neviděl... Do cíle bylo naštěstí blízko, necelé 2 kilásky jsem chtěnechtě došel. Přestrojení, zalepení a občerstvení mi zabralo hodinku a moc jsem si u toho neodpočinul. To už jsem měl v hlavě cíl, že bych mohl zdolat hranici 400km, tj. udělat 14 kol. To že jsem si to blbě spočítal (14*28,4=397,6), jsem si uvědomil až po 15. kole... Času jsem měl relativně dost, jen jsem se bál dalšího defektu, lepidlo už jsem neměl a píchnout někde uprostřed okruhu by bylo hodně nemilé. Vzpomněl jsem si na taky na Otrokovice, ale až z fóra jsem se dozvěděl, že na Moraviamanu měli podstatně lepší počasí než my. Ve 14. kole dojíždím kolegu a v místech, kde jsem měl defekt ho upozorňuji na kritické místo a že jedem poslední stoupáníčko. Dva kilometry do cíle jsem si užíval, jel jsem co to dalo, škoda že jsem neměl tachometr (den předtím jsem ho byl reklamovat). Oznamuji konec, když v tom dívčiny zapisovatelky sdělují, že je ještě dost času na další kolo. Povídám, že už za necelou hodinku to nestihnu a oni na to, že stačí dojet do 16:45. Nevím, co mě to napadlo, ale se slovy odvolám konec, jsem bez zaváhání vyrazil do definitivně posledního okruhu. Trochu jsem si nadával do blbců, že jsem se před chvílí zbytečně vyšťavňoval. Kolega zvažoval, ale za necelé 4 km mě dojel a makali jsme, ale bylo znát, že už máme něco v nohách. Ale je dobře, že jsem do posledního okruhu vyrazil, docela by mě mrzelo, kdybych za daných okolností 400 km nezdolal.
Akce to byla pěkná. Za 130 Kč vyhřáté zázemí, energetický balíček (musli tyčinky, energetické kapsle, tatranka a jablko), klobása a 1 litr kofoly či nealko piva. Vždy dostatek nachystaných chlebů s pomazánkou a teplý čaj. Druhý den od rána byl k mání i teplý vývar. Počasí sice nebylo perfektní, ale až na déšť:-) zas tak špatné nebylo. Vítr v podstatě moc nefoukal a nebyla zima. Kolo fungovalo naprosto bez problémů. Byl jsem hodně překvapen, že sedací partie nedošly k žádným újmům. Možná proto, že jsem lékařskou vazelínou nešetřil a natíral i cyklistické gatě. Jediný zdravotní problém posledních 2 kol a následujícího dne spočíval v tom, že jsem ve cítil kolena. Ráno vstanout z matrace a zase na ni lehnout... pozorovatel by se asi dobře bavil.
K výkonu. Se 421,9 km jsem spokojen. Možná, že by byla reálná hranice i 500 km za předpokladu vyrovnanějšího celkového tempa, samozřejmě kratší pauzy v noci a častější jízdy v balíku. Zda-li bude někdy příště ale nevím, termín koliduje nejen s Moraviamanem, ale i s ultraběhy ve Stromovce a nově v Novohradských horách.
| okruh 28,4 km | start 16:00 | konec | čas | komentář |
| 1 | 0:00 | 0:57 | 0:57 | |
| 2 | 0:57 | 1:58 | 1:01 | |
| 3 | 1:58 | 2:57 | 0:59 | |
| 4 | 2:57 | 3:55 | 0:58 | |
| 5 | 3:55 | 4:47 | 0:52 | |
| 1:13 | pauza | |||
| 6 | 6:00 | 7:13 | 1:13 | |
| 5:00 | spánek | |||
| 7 | 11:13 | 12:14 | 1:01 | ve vláčku |
| 8 | 12:14 | 13:14 | 1:00 | už sám, ale rozjetý |
| 9 | 13:14 | 14:51 | 1:37 | defekt, 2km chůze |
| 1:00 | oprava | |||
| 10 | 15:51 | 16:59 | 1:08 | |
| 11 | 16:59 | 18:09 | 1:10 | |
| 0:51 | pauza | |||
| 12 | 19:00 | 20:14 | 1:14 | |
| 13 | 20:14 | 21:26 | 1:12 | |
| 0:31 | pauza | |||
| 14 | 21:57 | 23:07 | 1:10 | |
| 15 | 23:07 | 24:09 | 1:02 | +9min - přepočet 24,3km |
25. týden 15.-21.6.2009
| Po | x | |||
| Út | 20:30 | běh | 10 km | 47:22, cyklostezka |
| St | x | dlouho v práci, pak že se chviličku podívám na Ostravskou tretru v TV a byl večer | ||
| Čt | - | |||
| Pá | 16:00 | kolo | 24h | 421,9 km K24 Újezd u Brna |
| So | ||||
| Ne | - |
Týdenní souhrn
| Běh | 10 km |
| Kolo | 422 km |
| Plavání | 0 km |
24. týden 8.-14.6.2009
| Po | 20:00 | chůze | 1hod | 6km, ostřejší tempo v parku |
| Út | 17:30 | kolo | 42 km | 1h34, Líš-Králíky a zpět |
| St | 20:00 | chůze | 1hod | 6km, lýtko i holeň se výrazně lepší |
| Čt | 18:00 | kolo | 34 km | 1h23, Líš-Jablonné-Mladkov-Líš |
| Pá | × | pokouší se o mě angína | ||
| So | × | bráním se, bráním ... | ||
| Ne | 10:30 | kolo | 20 km | projížďka do Jablonného a zpět |
Víkend nebyl vůbec podle představ, chtěl jsem dát delší kolo, ale byl jsem vůbec rád, že jsem ho jaktakž přečkal bez větší újmy.
Týdenní souhrn
| Běh | 0 km |
| Kolo | 96 km |
| Plavání | 0 km |
23. týden 1.-7.6.2009
| Po | - | volno | ||
| Út | × | už od včerejška cítím pravé stehno, vůbec nevím od čeho, raději klid | ||
| St | 20:00 | běh | 8 km | 42:30, výklus za Orlanu a zpět |
| Čt | × | lepší se to, ale není to ono | ||
| Pá | 6:00 | běh | cca 7 km | výklus v parku, pro změnu bolí levá holeň a lýtko |
| So | 13:00 | běh | 6hod | 42 km/3:43, Stromovka |
| Ne | 9:30 | kolo | 40 km | 1:45, Líš-Žbk-Rokytnice-Bartošovice-Kunvald-Žbk-Líš |
Stromovka-vrchol jarní sezóny. Sice jsem měl nějaké zdravotní problémy tento týden, ale při samotném závodu asi za půlhodinky vzaly za své. Ideální počasí. Teplota pod 20°C, vítr se utišil, slunko úplně schovalo, během závodu chvíli jemný deštík, pod stromy bylo sucho. Pokus o nový osobák, nejlépe kdyby začínal sedmičkou, nevyšel a co víc, první závod, který jsem vzdal. Dvě hodiny vyrovnané plánované tempo, pak útlum. Po metě maratónu jsem skončil, žádná bolest, žádné žaludeční potíže (každé 3. kolo jsem pil, každé 6. kolo jsem vzal karbošnek+čaj), jen to neběželo. V daném tempu bych udělal něco málo přes 60km a kdoví jestli. Boj o přední místa taky nepřicházel v úvahu, na závod se sjelo hodně kvalitních borců. A co víc, vcelku zbytečně bych si koledoval o zdravotní trable pro mě nezajímavým výkonem, zkrátka ztratil jsem motivaci dál pokračovat.
Okruh byl dlouhý 1950m (startovalo se kus před časomírou, kolik metrů nevím, proto je první mezičas ulítlý) a tempo na okruh jsem si naplánoval na 9:45, a takhle byla realita:
12:06 9:16 9:38 9:45 9:35
9:44 9:39 9:45 9:50 9:30
9:39 9:42 9:40 9:51 9:52(takto dopadla snaha o zrychlení)
10:30 11:02 11:22(rozhodnutí maratón a dost!) 12:15 12:58
13:38 16:22(chůze za metou maratónu pro dokončení kola)
Tak nevím, ale zdá se mi, že s naběhaným objemem a letošním časem na půlce (1:32), by neměl být problém dát aspoň maratón pod 3:30. Proč se mi to nedaří? Nevím...
Týdenní souhrn
| Běh | 57 km |
| Kolo | 40 km |
| Plavání | 0 km |
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
